Chudobínská borovice, která stráží osudy nad Vírskou přehradou, je prvním českým stromem, kterému se podařilo získat vítězství v Evropském kole ankety, a to díky podpoře 47 226 hlasů.

Pro stoletou lípu z městečka Velké Opatovice na Malé Hané hlasovalo přes 26 tisíc lidí. Aby také ne, vždyť tento Strom svobody je pro místní symbolem nezdolnosti a vytrvalosti českého národa.

Přes 200 let zdobí majestátní černý ořešák zámecký park v Kvasicích. Překonal i velké povodně v roce 1997. Také proto jej podpořilo více než 10 000 hlasujících, díky kterým se stal Stromem roku 2017.

Pod památnou 800 let starou lípou z Lipky u Horního Bradla podle pověsti pobýval Jan Žižka i Jan Amos Komenský. Vítězná lípa v anketě obdržela 11 907 hlasů z DMS a hlasovacích archů a 43 460 hlasů za odevzdané mobily. Fanoušci ji totiž podpořili také recyklací více než dvou tisíc nefunkčních telefonů. 

Lípa z Tatobit na Semilsku má 650 let a její dnešní podoba je pouze polovinou původní původní velikosti stromu, který v 50. letech minulého století rozlomila bouře. Příběh lípy zaujal téměř 11 tisíc lidí, a tak se stala Stromem roku 2015.

Opatovická borovice ve svých 250 letech vypadá díky svému unikátnímu větvení jako sedmihlavá saň. Vítězství v anketě Strom roku 2014 dosáhla díky podpoře téměř 25 000 fanoušků.

Stopadesátiletý Dub ochránce  z Višňové v Libereckém kraji při povodni zachránil domy i dva lidské životy, když svým kmenem zastavil naplavený materiál valící se na vesnici. Díky svému hrdinskému počinu získal u veřejnosti více než 6 000 hlasů. 

Lípu z Novodvorské aleje v Jihomoravském kraji do ankety navrhla obec Vavřinec, děti ze základní školy ve Sloupu a další fanoušci aleje, kteří ji v předchozích letech pomohli vlastními silami obnovit. V anketě svým hlasem lípu podpořilo 9 879 lidí.

Lipovo-dubová alej se nachází v zahradách bývalého zámku ve Skaličce na Přerovsku. Pro žáky zdejší základní školy se stala přírodní učebnou i místem, kam si chodí po vyučování hrát. Společně s učitelkami pro alej nasbírali 12 645 hlasů.

Přes 400 let starý strom je poslední vzpomínkou na souvislou výsadbu dubů u dnes již zaniklého Velkého rybníka na Olomoucku. Hromův dub v anketě zvítězil s 12 329 hlasy a díky občanskému sdružení Senior aktivity se stal znovu cílem turistických vycházek.

Tisíciletá Kotelská lípa z Libereckého kraje je asi nejmohutnější jednokmennou lípou v naší republice. Pro obyvatele Kotle se stala symbolem odporu proti plánům těžit v Podještědí uran. I díky této silné motivaci pro ni dokázali získat 11 281 hlasů.

Lípu z jihočeského Římova pojmenovali po knězi, který u ní v 17. století nechal vystavět kostel a loretánskou kapli. Do dutého kmene lípy se vměstnalo 51 lidí, a tak si dokonce vysloužila zápis do Guinessovy knihy rekordů. V anketě zvítězila s 33 967 hlasy.

Stopadestátiletá lípa z Přerovska získala získala své jméno po slavném beňovském rodákovi, arcibiskupovi Stojanovi, který založil poutní domy v Hostýně a Velehradě. Do ankety ji nominovaly děti z mateřské a základní školy spolu s obcí. Vyhrála s počtem 22 571 hlasy.

Lípa malolistá roste v rozpadajících se zdech hradu Sádek u Čáslavic na Vysočině. Na Strom roku ji navrhli místní vinaři a žáci školy, která v budově hradu sídlí. Společně se jim díky velké kampani podařilo pro lípu nasbírat 11 785 hlasů.

Památný Pernštejnský tis z Jihomoravského kraje je jedním z nejstarších stromů v republice. Již více než 1 000 let roste ve svahu pod hradem Pernštejnem a spojuje ho s ním i společná pověst. Svým hlasem ho v roce 2005 podpořilo 6 731 lidí.

Šestikmennou lípu z Pardubického kraje do ankety nominovaly děti ze zdejší základní školy, které kolem ní každý den procházejí do jídelny. V zámeckém parku roste přibližně 200 let a kmeny pravděpodobně vznikly zmlazováním. Stromem roku se stala s 4 817 hlasy.

Památný červenolistý buk již více než 100 let zkrášluje prostranství u kostela sv. Jakuba. K vítěznému titulu mu nasbíráním 6 064 hlasů dopomohlo úsilí studentů jihlavského gymnázia.

Popovský jasan se s 444 hlasy stal historicky 1. vítězem celostátní ankety Strom roku. Jeho kořeny přerůstají zídku rozpadlého domu v zaniklé vsi Popov u Jáchymova. Pro současnost ho v 90. letech minulého století v lesích znovuobjevil karlovarský zubař Jaroslav Frouz.