Majestátní buk vzhlíží do mníšeckého údolí z úpatí Skalky. Vysadili ho spolu s dalšími stromy pravděpodobně v letech 1760 - 1780, kdy vznikly také kapličky spojující spodní a horní část barokního areálu. Strom přežil nesmírnou zátěž, kterou přinášelo v 50. letech 20. století poddolování těžbou železné rudy. Těžba zasáhla celou lokalitu, ale buk dále rostl a ustál nepříznivá léta režimu. Pověsti vypraví, že sílu buku umocňuje rozdvojení symbolizující, že nikdo na světě není sám a každý má svého ochránce, který nad ním bdí. Skalecký buk jako kavalír a patron pečuje o kostelík sv. Máří Magdalény, po jehož levé straně roste. Svou ochranu poskytuje jako odměnu a projev úcty za Magdalénin kajícný život.