U kostela v Jihlavě se už přes sto let tyčí památný buk. Přímo v centru města poskytuje kolemjdoucím stín a udivuje zvláštními temně karmínovými listy.

Anonymním městským stromem by zůstal bez iniciativy studentů Gymnázia Jihlava, kteří se v roce 2003 nadchli pro anketu Strom roku a červenolistý buk do ní přihlásili. Pod vedením učitelky Martiny Rychetské se jim podařilo sesbírat rekordní počet hlasů od Jihlavanů v ulicích. „Krásná doba!“ vzpomíná Rychetská.

Už průběh sbírání hlasů a volba taktiky jejich odeslání na poslední chvíli studenty neskutečně bavila a vytvářela společného ducha s cílem vyhrát. Z projevu radostí z výhry tehdy málem „spadla“ škola. Studenti si užili i slavnostní usazení pamětního kamene, který gymnázium domluvilo s magistrátem. Třešničku tvořil průvod městem za zvuku historických bubnů.
 
„Mně osobně dodnes zůstává cílený pohled na solitérní stromy v krajině, kdekoli kudy cestuji, a říkám si: Hele, nebyl by tohle další nominant do Strom roku? Věřím, že mnohým studentům zůstal podobný pocit,“ vypráví Rychetská. „Jde o prima anketu, která nevtíravě upozorňuje na krásy stromů, které mnohdy přehlížíme.“

Ocenění buku nezůstalo jen jednorázovou akcí, ale motivovalo k dalšímu zájmu o stromy v Jihlavě. Studenti se rozhodli, že peníze z výhry ankety využijí na nákup dvou stromů, které si vysadí před vstupem do budovy gymnázia. Vybrali si javor dlanitolistý a cedr atlaský.

Javor bohužel opakovaně někdo ukradl, cedr však zůstal a krásně roste. V návaznosti na tuto výsadbu cedru se pak na místě před gymnáziem a Střední průmyslovou školou uskutečnila v roce 2010 soutěž zahradnických škol Lipová ratolest. V průběhu tří dnů deset čtyřčlenných družstev z deseti středních zahradnických škol vytvořilo krásný kus veřejné zeleně.

„Bylo úžasné vnímat, jak je jejich vrstevníci z obou sousedních škol při práci pozorují a jak jim fandí. Díky tomu, že mohli vidět, kolik práce je vloženo do úpravy takového prostoru, si myslím, že si toho pak i mnohem víc začali vážit,“ popisuje Katarina Ruschková z odboru životního prostředí Jihlavy.

Dnes, po bezmála osmnácti letech od ocenění, působí na první pohled statný buk pořád stejně. Už se na něm ale začínají projevovat znaky stárnutí a jistě mu neprospěly ani tři velmi suché roky 2017–2019. Na městské poměry sice roste na velké zelené ploše, ve spodních vrstvách je však nejspíše navážka, a jelikož je celé podzemí Jihlavy protkáno chodbami, strom zřejmě dlouhodobě strádá nedostatkem vody. 

V těsné blízkosti kostela původně rostlo stromů víc, zůstal zde však už jen tento jeden jediný. „Možná proto, že krásou vynikal nad ostatními, nebo proto, že rostl pro radost obyvatel naproti stojící fary. Proč tady zůstal právě tento buk, to už dnes nezjistíme, ale jisté je, že se stal významnou, známou a Jihlavany i návštěvníky oblíbenou atrakcí a místem, kolem nějž vede řada procházek,“ dodává Ruschková.